Používání baněk se traduje již od staré Číny, Ruska, Indie, Afriky. Zde se k přikládání používaly nádobky z různého materiálu např. rohů zvířat, v dnešní době mohou být baňky gumové, bambusové nebo baňky skleněné.
Kromě výrazného uvolnění svalů a rozproudění toku energií mají velký význam na čištění organismu od toxických látek, které se ve ztuhlých svalech usazují. Působí tak fyzikálně, reflexně, ale i metabolicky tím, že ovlivňují pochody látkové výměny, lymfatického systému a stimulují imunitu organismu. Používají se nejen k potlačování bolesti pohybového aparátu, ale i k zmírnění vnitřních obtíží.
Vzduch v baňce se nahřívá smotkem vaty namočeným v lihu a zapáleným nad svíčkou. Baňka se přiloží na postižené místo a pod tlakem se přisaje na pokožku, poté se baňka odejme a proces se provede na vedlejším místě. Mohou se objevit drobné podlitinky, ale nejsou vůbec škodlivé, jen jsou známkou toho, že tělo na daném místě pracuje. Baňky po nahřátí nepálí jsou příjemně teplé.
